3.5.2012

Inka: Tak jsme konečně řádně připojeny k netu a já společně s tetou Nikolou jsme konečně paničku donutily, aby mi pomohla s aktualizací, takže tady je. :)

Za posledních 14 dní se toho událo tolik, že snad dokážu zachytit všechno, co jsme podnikly nebo dělaly... Je to dost těžké si pamatovat každý den a panička je líná si dělat poznámky. :)

18.4. jsme vyrazily na pár dní na chatu, jelikož babička šla na operaci. Původně jsme se měly vracet na konci týdne, ale babička na tom nebyla zrovna nejlépe, a tak jsme tam zůstaly celých 12 dní! Společnost nám dělaly Cherrynka s Bubákem a byla to docela sranda, hlavně pro paničku. :D Ze začátku se Bubu snažila vystrkovat růžky a vyhánět nás ostatní z chaty, ale to jí panička zatrhla a Bubu tak musela chtě nechtě ustoupit. Tak aspoň paničku trápila svou tvrdohlavostí, kdy např. odmítala jít do chaty, když panička potřebovala nutně odjet. Jednou to došlo až tak daleko, že ji panička naložila do auta a vzala ji s sebou na nákupy, protože ji prostě do chaty nemohla dostat. :) Bubu je prostě palice paličatá... Panička se pak naučila zahánět nás o půl hodiny dřív, než bylo nutné, aby kvůli Bubu nepřijela někam pozdě. Nebo přepadla Bubu ze zálohy, když ta zrovna nedávala pozor, a tak neměla na výběr a do chaty se nesla v náručí, aniž by panička dbala jejích protestů. Je to ale potvora, ta Bubu. :)

Noci jsme střídavě trávily s paničkou v posteli. Já ne tak často, protože mi bylo většinou v peřinách teplo, ale když venku mrzlo, tak jsem se přišla ráda schoulit. Zato Růženka s Cherrynkou s paničkou spaly skoro každý den a Bubu se taky ráda přidala. Panička tak zažívala záchvatové situace, kdy se snažila nespadnout z postele a odstrčit buldočí tělo, které jí bránilo v pohybu. :) Holky buldočí ale mají výdrž, Cherrynka navíc děsně chrápe, a tak není divu, že se panička první noc doma svalila do postele a spala v kuse 12 hodin, asi nás měla dost. :D

Na chatě bylo nádherně, ze začátku byla velká zima, a tak jsme poctivě topily v krbu. Po pár dnech se naopak udělalo šílené vedro a my si tak užívaly celé dny v lese nebo na zahradě. Střídavě jsme vyjely na dvě hodiny agi s Pájou (tu první páteční jsme kvůli babičce musely zrušit) a na dvě intenzivky s Evičkou. Já se v agi lepším, i když musíme ještě hodně trénovat.

U Pavly jsme v pondělí dělaly jen tunely, tedy kombinaci tří pevných a jednoho látkového tunelu, kdy jsme je musely střídavě probíhat, celkem těch kombinací bylo 11 za sebou! V hale bylo dost dusno, a tak z nás na konci hodiny pěkně tekl pot. Panička mě málem uvařila, když nebyla schopná zapamatovat si ani první polovinu sekvence. :D Nakonec jsme to daly skoro celé, ale byla to dřina a toho odříkání! Asi to budu muset paničce ukázat nebo vysvětlit, protože jinak budu mít z toho běhání svaly jako Arnie. :D Druhá páteční hodina byla moc fajn, trénovaly jsme zóny, kruh, skočky společně s tunely. Já pracovala moc hezky, los klokanos se konalo jen jednou. Bylo opět děsné vedro, a tak jsem toho po hodině měla plné zuby a panička taky. Za úkol musíme trénovat left a right okolo bočnic, protože to umím jen bez skoček, no a vpřed musím taky potrénovat.

U Evičky jsme měli první dvouhodinovku v hale, byla jsem moc šikovná! Pomalu se zlepšuju a snažím se tolik neskákat na paničku, Evička mě moooc chválila. Musíme akorát dopilovat skokovou techniku, protože na té ještě dobrá nejsem, přeci jen nemáme kde trénovat a skočky skáču jen občas. Takže panička nějaké skočky vyrobí a budeme trénovat. Zóny mi jdou už moc pěkně, pomalu je budeme ztěžovat. Na druhé intenzivce s Evičkou jsem byla naprosto skvělá!! Byli jsme venku za halou na trávě a bylo hrozné horko. Panička mě opět málem uhnala, když nebyla několikrát za sebou schopná udělat záda. :D Evička z ní už byla na mrtvici a já taky. Nakonec se ale zadařilo a my děkujeme tetě Nikole a Makrovi, že nás zdokumentovali. Snad se to video jednou objeví i tady (panička je prostě hrozná a vůbec si neumí udělat čas na to, aby sem nahrála fotky, natož sem nahrát videa!). Vpřed mi pořád ještě nejde, i když při tréninku s paničkou s ním nemám problém, a tak budeme dál pilně trénovat. Left a right jsme zatím trénovaly jen u tyčky zapíchnuté do země a tu krásně těsně obíhám, takže nejvyšší čas vyrobit nějakou tu skočku! Krom toho ještě na chatě trénujeme zóny. Odložení mi šlo tentokrát hezky, akorát jsem paničce párkrát odběhla. Pracovat se mi moc nechtělo v tom horku, ale panička na mě šla pomalu a i když s kecama, tak jsem si nakonec přece jen před tu skočku sedla a čekala, až vyrazím. :D Po naší odběhané hodině dorazila i Monča s Geem a Vlaďka s borderkama. Gee se mi ale moc nelíbí. Cvakala jsem po něm zubama a nechtěla si s ním hrát, asi mi nějak nesedl. Paničky si povídaly a já byla odložená za cvičákem u stromu. Jde mi to čím dál tím líp, sice občas ještě řvu, ale už to není jekot bez přestání celou hodinu. :)

No a kromě agi jsme zahradničily (panička odplevelila všechny záhonky a chodníčky a my jí vydatně pomáhaly). Já paničce neustále kradla plevely z kýble a nosila je po zahradě. Cherrynka zase vždycky přišla a sedla si jí zrovna na to místo, které akorát plela. Bylo děsné vedro, a tak má panička záda spálená dodnes a už se jí pěkně loupou. Jen posekat jsme už nestihly. V týdnu pak děda nechal přivézt dříví z tújí, co byly ve Slaném na zahradě, a tak panička celé odpoledne sekala polínka a skládala je do hromádek u kůlny. Já s Bubu jsme jí je opět poctivě kradly a panička z nás byla na mrtvici. Zato Cherrynka seděla u špalku a bylo jí všechno jedno. Dříví padalo vedle ní (a dvakrát jí spadlo na hlavu) a s ní to ani nehnulo. :D Cherrynka byla taky poprvé na procházce v lese a byla jako Alenka v říši divů. Nejdřív se nehnula od paničky, ale postupně se osmělovala a na třetí procházce už i odbíhala do lesa a očuchávala rostlinky, je to šikulka. :) Jo a taky se musím přiznat, že jsem jednou utekla! Panička nás totiž venčila na etapy, jelikož je nás hodně a navíc Růža má občas tendence zdrhnout. Takže za námi přijela teta Katka s Goliášem (mimochodem s tím se vydržím přetahovat o míček celé hodiny) a nejdřív vzaly na procházku Bubu s Růženkou, já s Goliášem měla čekat doma, Cherrynka chodí na procházky zvlášť (má svoje individuálky :D). No a jaké bylo paničky překvapení, když jsem jim přiběhla naproti do lesa! Goliáš je totiž natolik inteligentní, že mi pootevřel vrata a já jimi proklouzla. Přeci nepůjdou beze mě! Růženka taky jednou zdrhla, naštěstí ne na silnici. Bohužel ji panička nemohla potrestat, protože poté, co řádně prozkoumala všechny sousední chaty, pozemky, křovíčka a stromečky, poslušně se vrátila domů a dělala, že se nic nestalo. Je prostě na zabití. :D

Všechno uteklo tak strašně rychle, že už si ani nevzpomínám, co všechno se na té chatě událo. Byl to ale především relax pro paničku, ta měla dovolenou a když nebyla zrovna u babičky v nemocnici, ve Slaném, se mnou na agi nebo v Praze, užívala si s námi volna, chodily jsme na procházky, k rybníku, válely se spolu na dece, slunily se. Cherrynka si na ni zase hodně zvykla a když jsme ji vracely babičce, brečela, že chce odjet s námi. :( Je to naše zlatíčko a kdyby to jen trochu šlo, už ji máme doma. Mně se taky moc líbí a pravidelně jí olizuju tlamičku. I Růženka si na ni už zvykla a občas jí čistí vrásky kolem očí. :) Jo a vlastně ještě jedna novinka je, málem bych zapomněla! Panička mě přihlásila na tři klubové výstavy, které budou v červnu, dvě od KCHBO a jedna od KCHMPP.

Z chaty jsme se tedy vrátily v neděli 29.4., večer jsme strávily u babičky s dědou, grilovalo se a my lítaly po zahradě. Po návratu domů jsme my s Růženkou i panička byly tak utahané, že jsme zalehly v devět večer a ráno nás musela panička tahat z postele. Přeci jen je to něco zcela jiného. Na chatě běháme celý den, spíme jen zřídka nebo vůbec, jsme vzhůru pozdě do noci a ráno vstáváme brzy (můj rekord jsem vylepšila na pátou ranní, panička mě s ještě zalepenýma očima vyvenčila a pak mi přikázala, že mám ještě chvilku chrápat :D). Hned v pondělí jsme strávily odpoledne a celý večer u Katky s Goliáškem, strejda Míla pracoval, a tak měly paničky dámskou jízdu. Opět se grilovalo, já se tahala o hračky s Golím. Navečer jsme všichni zajeli na Bóžák na prochajdu. Po návratu k autu na paničky čekalo hodně nepříjemné překvapení v podobě cca. 80 kusů živých klíšťat, která střídavě lezla po mně, po Růžence i po Golím. Panička se drbe ještě dnes. :D Zřejmě jsme prolétli nějakým hnízdem nebo co, každopádně paničce trvalo skoro hodinu, než to z nás obrala, pak vybrala pár klíšťat z auta a ještě zapomněla na místě vodítko, takže musíme koupit nové. :( Po návratu ke Katce jsme našli pár dalších kousků, jedno jsem už měla zakousnuté. Další klíšťáci byli v autě na plachtě, opadali z Goliáše. No byl to hnus, a tak panička nelenila, v úterý přivezla spot on a ošetřila jím všech pět pejsků, co jsou v rodině. Od té doby naštěstí nenašla ani jedno klíště, u nás ve Středoklukách moc nejsou.

V úterý ráno zajela panička s Růženkou na očkování a pak jsme byly za Oriannkou (Růženka byla naprdlá a taky na ni bylo velké teplo, a tak zůstala u babičky)! Protože bylo vedro, teta s paničkou se usadily u rybníka, kecaly a házely nám míček do vody. Já jsem pěkně vyčůraná a vždycky si počkám, až ho Ori přinese z vody a na mělčině jí ho ukradnu, případně doplavu kousek od břehu a snažím se Ori potopit a míček jí vzít. Pak ho nesu pyšně, jako bych ho aportovala já. :D Bylo to moc fajn, zase jsme se rvaly jako koně, lítaly jako šílenci. A jednou jsme se nepohodly a poprvé jsme se mezi sebou chytly, až nás panička musela roztrhnout. Na pátou hodinu jsme opět vyrazily do Slaného, tentokrát se grilování přesunulo k babičce s dědou. Já jsem zase lítala s Bubu po zahradě, škemrala o jídlo a pozdě večer jsem byla tak utahaná, že jsem se vyškrábala paničce do klína a usnula jako špalek. Všichni se na mě chodili dívat a nechápali, že ten zloduch chlupatej taky umí spát a být hodný. :D

No a středa a čtvrtek už probíhaly v našem zajetém stereotypu. Hodně jsme procházkovaly, panička pracovala, takže jsme vždy ráno vyrazily na pořádnou procházku, potrénovaly odložení vleže za chůze, přivolání, odložení v sedě, nějaké ty blbinky a taky povel vpřed. Jde mi to čím dál tím líp. Přes den jsme pak polehávaly nebo jsem aportovala doma míček, bohužel práce bylo hodně, a tak panička nemohla s námi trávit víc času. Kolem oběda jsme vyrážely na krátkou prochajdu kvůli vedru a večer, když se trochu ochladilo, nám to panička vynahrazovala další pořádnou procházkou a zase jsme trénovaly. Ve středu večer dorazila teta Jana z Ostravy, co má Čestmíra, přespávala u nás a domů odjížděla jako vždy celá chlupatá, oslintaná a doškrábaná (já jí okusuju a skáču jí až na hlavu, Růženka na ni hajluje, jak to umí jen ona, a při té příležitosti jí podrápala nohu :D). Panička s Janou zašly naproti do hospůdky, přijela i Katka s Mílou a my s Růženkou jsme je pozorovaly oknem. Spát jsme šly hodně pozdě a ráno kolem sedmé se nám vůbec nechtělo vstávat. Panička ale byla překvapivě čilá a vytáhla nás na pole, kde jsme opět trénovaly. Kolem třetí hodiny následovala další procházka  a opět trénink. Dneska už se ochladilo a sem tam i zaprší, takže je nám venku fajn. No a navečer jsme vyrazily zase trénovat poslušnost, pak jsem neúnavně aportovala všechny hračky, než mě to omrzelo a teď spokojeně chrupčím paničce u nohou, takže to tady za mě musela dopsat. :D

V sobotu nás čeká výstava v Letňanech, a tak se panička rozhodla, že mě musí trochu zkrášlit. Kromě pravidelného rozčesávání a vyčesávání odumřelých chlupů (pořád ještě línám) mi ostříhala i tlapičky a chlupy okolo uší. Bohužel jsem se v jednu chvíli nešikovně ohnula a chtěla si olíznout tlapku, zrovna v ten moment ale panička střihla a neštěstí bylo na světě. Panička mi nastřihla jazyk, a to do slova a do písmene!! Krve teklo hodně, já to brala ale s klidem a ani si nevšimla, že se mi něco stalo. Zato panička měla hodně velké výčitky a omlouvala se mi celé odpoledne. :) No a aby toho nebylo málo, později poté vycházela z koupelny a nechtěně mi přivřela tlapku mezi dveře, to už jsem zaječela a chvilku kulhala. Tak snad se mi už nic nestane. :D Každopádně tlapky mám ostříhané krásně, takže to zranění za to stálo. :D Ještě mě v pátek čeká koupání, česání a panička mi doupraví ocásek a dlouhé chlupy na bříšku a můžu směle vyrazit. Koupat mě dřív nemá žádný smysl, jelikož je naše venčící pole plné žlutých pampelišek, já se pravidelně koupu a domů se vracím žlutá jako kanárek, případně se projdu pohnojeným polem a nelibě zapáchám (i když Růženka nezůstává pozadu, abych v tom nebyla sama). :)